HiFi design
HiFi designAkce ≫ GENELEC G Two + F 2 akce -50%

GENELEC G Two + F 2 akce -50%

Jedná se o předváděcí set z prodejny v černé barvě, původní cena byla 60370 Kč, na zboží je plná záruka.

Aktivní technologie s inteligentním napájecím ochranným režimem
extrémně kompaktní hliníková ozvučnice
komplexní akustické kalibrační funkce pro optimalizaci aktivního systému v poslechové místnosti
max.akustický tlak 95dB/1m
65Hz-21kHz(-3dB)
basový měnič 100mm
výškový měnič 19mm
výkonový zesilovač 20W + 20W
rozměry vč. Iso-Pod™: 242 x 151 x 142mm
3,7kg
vstup RCA 1x

Aktivní technologie s inteligentním napájecím ochranným režimem
extrémně kompaktní bass-reflexová hliníková ozvučnice
komplexní akustické kalibrační fuknce pro optimalizaci aktivního systému v poslechové místnosti
dálkový ovladač
max.akustický tlak 102dB/1m
27-85Hz/LFE 120Hz (+/-3dB)
basový měnič 200mm
výkonový zesilovač 150W
rozměry: výška x průměr: 300 x 362mm;
hmotnost 9,8kg
vstupy: RCA 5x + 1x LFE/link in, XLR 2x
výstupy: RCA 5x + 1x link out, XLR 2x

Historie aktivních monitorů GENELEC sahá do nádherného finského dvacetitisícového městečka Iisalmi až někam k roku 1976, kdy mladí postgraduální studenti akustiky Ilpo Martikainen a Topi Partanen dostali od svého přítele z jednoho z hlavních rádií v zemi za úkol postavit aktivní monitor. Traduje se pověst, že se nejprve s údivem zeptali, co to vlastně aktivní monitor je, a za dva týdny od vysvětlení byl na světě první prototyp. Tak či tak, plné dva roky trvalo dotáhnout tento vzorek do stádia finálního produktu, pojmenovaného S30. Od té doby se radikálně proměnilo úplně všechno, snad až na zaměření firmy na výrobu aktivních studiových monitorů.

Poslední věta prvního odstavce však možná není až tak úplně pravdivá. Alespoň tedy její druhá část. V době z pohledu existence firmy nedávné totiž GENELEC vypustil i řadu reprosoustav a subwooferů, uzpůsobených pro domácí použití. Design a technologie se ale velmi blíží profesionální řadě pro blízký odposlech. To neznamená nic jiného, než velmi kompaktní rozměry cca 24 x 15 x 14 cm (v x š x h) včetně Iso-Pod stojanu, ozvučnici odlitou z hliníku, která propůjčuje i takovým drobečkům váhu téměř 4 kg a také třeba přepínače, umožňující kalibraci zvukové charakteristiky pro potřeby konkrétního umístění. Nám se do ruky dostal vůbec první vyrobený kousek G Two.
Zmiňovaná hliníková ozvučnice je nejen pevná, ale také svébytně elegantní. Najdeme na ní jen několik málo hran, jinak se vše nese v duchu zaoblených linií pro minimalizaci nežádoucích odrazů a stojatého vlnění. Oba měniče jsou také lehce zapuštěny do prohlubní v čelní desce. GENELEC pro to má dokonce i své pojmenování – MDE, neboli Minimum Diffraction Enclosure a DCW, neboli Directivity Control Waveguide. V celkovém vyznění až roztomile působící exteriér má svědomí průmyslový designér Harri Koskinen, jehož nejznámější prací je „Block Lamp", což je v podstatě žárovka, zapouzdřená v materiálu, evokujícím kostku ledu. Důležité je, že jeho rukopis nese typické prvky severské jednoduchosti, čistoty a přehlednosti, přesto se mu daří do návrhů propašovat o dost více umělecké vášně, než má nábytek z IKEA.
Čelní stěna G Two hostí středobasový měnič a tweeter, uložený právě v prohlubni zvukovodu DCW, dále je zde už jen dioda oznamující provozní stav a logo výrobce. Zadní stěna je obdobně jednoduchá – v horní třetině je umístěn poměrně výrazný bassreflexový otvor, v dolní pak dolů mířící napájecí zásuvka a jediný RCA konektor. Doplňuje je kolébkový přepínač pro zapnutí a vypnutí a několik dvoupolohových přepínačů pro nastavení frekvenční charakteristiky basového pásma. Když se podíváte do katalogu GENELEC, velmi podobné vybavení i designové provedení najdete u profesionálního monitoru 8020a, kde však na přední straně objevíme ještě regulaci hlasitosti a konektor má formát XLR. Je škoda, že něco takového nenabídl výrobce i v domácí variantě, přeci jen finančně už nejsou G Two úplně nenáročné hračky. Takový USB nebo alespoň optický vstup by z nich udělal hodně významné hráče, místo toho vsadil GENELEC hlavně na bílé a černé lakované provedení, pravděpodobně s myšlenkou, že k jejich provozu je stejně nutný předzesilovač či alespoň variabilní výstup zdroje signálu.
Co ale zůstává, to jsou široké možnosti postavení / zavěšení reprosoustavy. Na zadní panel lze přišroubovat držák na zeď, případně za pomoci gumových antivibračních nožiček Iso-Pod můžete G Two (a vlastně všechny firemní modely) přišroubovat k stojanu nebo položit na libovolný povrch – právě díky kulaté spodní části ozvučnice a adekvátně tvarované podložce se dá docílit velmi výrazných náklonů a nasměrovat tak reprosoustavu ideálním způsobem. Iso-Pod navíc i při hlasité reprodukci téměř dokonale utlumuje (i tak minimální) vibrace kabinetu, takže i při položení na stole se nemusíte bát poskakujících předmětů nebo rezonujících skleniček.

Technologické zázemí GENELEC G Two je pak – dle očekávání u špičkového výrobce profesionálních řešení – víc než dobré. O středy a basy se stará čtyřpalcový měnič, o výšky zase 3/4 palcový s kovovou membránou. Každý z nich má k dispozici vlastní zesilovač o výkonu 20 Wattů, pracující ve třídě A/B. Ty dokážou tyto drobečky dotlačit až k akustickému tlaku 95 dB (takže skutečně nejde o nástroje pro ozvučení diskotéky, ale o hraní na rozumné hlasitosti na v blízkosti posluchače) a k frekvenční odezvě v rozsahu 65 – 21 000 Hz (+ / - 3 dB). Měniče si práci předávají na poměrně vysoké úrovni 3 000 Hz, ani poslechově, ani měřením to ale nelze postřehnout.

Subjektivně se zdá, že GENELEC G Two neakcentuje při reprodukci žádné pásmo nebo jeho část, takže všechny zvuky na nahrávkách mají adekvátní prostor k vyniknutí a nezanikají, nebo naopak nepřebíjí nic jiného. Platí to i pro vokály, ať už vezmeme za příklad Leonarda Cohena v „By the Rivers Dark" („Cabasse La Collection" | 2011 | SONY | 88691918262) nebo severskou divu Marit Haetta Overli v „Andreas, André" („Mira" | Jienat | 2009 | JNCD002). Cohenův typický, recitující vokál má váhu a je velmi dobře prokreslen, dokonce tak, na danou třídu měrou nečekanou. Stejně tak různorodost spodních oktáv a čitelnost basové linky je opravdu báječná, ačkoliv objemově to GENELEC rozhodně nepřehání. Stejně tak něžná, pomalá první půle „Andreas, André" stojí na křehkém, opět informačně velmi bohatém vokálu. Můžeme obdivovat realistickou hloubku hlasu, sledovat nuance práce s tóny, stejně jako se spolehnout, že G Two nám zpěv přednesou srozumitelně, jasně a „lidsky".G Two mají dost dynamické rezervy, aby „uhrály" i kus typu Verdiho „Requiem: No.2: Dies irea: I. Dies Irae" od London Symphonic Orchestra v čele se Sirem Colinem Davisem (sampler B&W / LSO). Je pravdou, že objem a mohutnost tu sboru schází, takže i když je opět vše přesně nalinkované a přehledné, podané i poměrně komplexním způsobem, onen celkový dojem živosti prostě nepřichází, protože velký sbor a orchestr se do maličké ozvučnice „nevejdou". Přesto můžeme dobře rozlišovat, odkud nástroje hrají a sboristé zpívají, G Two se nezadýchá ani v náročných pasážích, kde i lecjaké dražší reprosoustavy chrlí zvuk na hranici rozlišitelnosti. Je tu znát profi původ GENELEC G Two, jasně akcentující přehled a kontrolu nad touhou zavalit vás mohutným zvukem.Z aktivních drobečků pak dobře vyznívá v podstatě jakýkoliv materiál, včetně velmi průměrně (zvukově) provedené „Neonarcis" (Dymytry | „Neonarcis" | 2013 | Metalgate | MGR-24312). Razantní kopáky jsou skutečně perfektně vykreslené a „sypání" dokonale oddělené, takže máte pocit, že vaše ucho se nachází několik centimetrů před blánou bubnu. Stejně tak kytarová lavina nepostrádá čitelnost i přes několik přes sebe jdoucích nástrojů, navíc díky této přehlednosti a urovnanosti poskytuje GENELEC G Two pocit tepajícího a rytmicky precizního zvukového projevu. Jinými slovy, když je hudba dobrá, umí G Two strhnout jejím rytmem.